Speciál Bráník A – Texaské hyeny AC 5:1
Speciál Bráník A – Texaské hyeny AC 5:1
Hřiště: Mikulova 4, 17.09.2018, 19:00
Sestava: Kalič, Košík, Vepřoun, Martin Ř. Štěpán, Wolfík, Joži, Šála, Víťa.
Góly a asistence: Košík (A: Wolfík), Víťa (A: Martin Ř.), Martin Ř. (A: Joži), Wolfík (A: Vepřoun), Šála (A: Vepřoun)
Jak je důležité mít tři gólmany, se ukázalo hned na druhém podzimním zápase. Kuba nemohl a Zdenda, který měl nastoupit, si při hrdinském zákroku na Vokovických hrách rozsekl hlavu o tyčku, musel na šití, a proto za sebe povolal Kaliče. A ten si docela zachytal. Do zápasu jsme vstoupili lépe my a prvních dvacet minut jsme byli lepším týmem. Chyběli však góly.
Relativně mladý tým hyen, který na tom nebyl špatně technicky, celkem nesmyslně zvolil taktiku nakopávání na hrotového útočníka, kterého jsme dokázali pokrýt a častokrát se k němu balón ani nedostal. My jsme se naopak snažili hrát po zemi. Asi největší šance přišla, když Wolfík šel ze strany sám na gólmana, ale místo zpětné přihrávky na Jožiho, který mohl zakončovat do prázdné, vystřelil pouze do boční sítě soupeřovy svatyně.
Posledních deset minut prvního poločasu patřilo spíše hyenám, které si vypracovali několik šancí a Kalič musel předvést pár kvalitních zákroků. Po poločase jsme ale opět dominovali my a konečně jsme začali střílet góly. První se trefil Košík, po přihrávce Wolfíka střílel tvrdě po zemi k tyči. Poté přišla akce typu, když nevíš co s balónem tak vystřel. Martin říkal, že to byl střílený centr, těžko říct, každopádně do něho vletěl Víťa, pěkně ho protečoval a trefil se, jak my ve Speciálu říkáme do Zdendovy Achillovy paty, tedy do houslí.
Víťa neprošel přípravou, ale v zápase se mu celkem dařilo, měl několik dalších šancí a nakonec byl rozhodčím zvolen v týdeníku nejlepším hráčem zápasu. Třetí gól popsali aktéři takto: „Jedeme tři na dva. Wolfík to zadrbal, ale naštěstí se dva obránci srazili, Joži přihrával a Martin do odkryté branky skóroval.“ Čtvrtému gólu předcházelo sólo Vepřouna. Ten vymíchal několik hráčů, dostal se před bránu, jelikož ale nestřílí, nevěděl, co dál a tak přišel náznak střelby levou, náznak střelby pravou a pak přihrávka na Wolfíka, který dával do prázdné branky.
Soupeř pak snižoval, Kalda sám uznal, že to chytat měl a popsal několik faktorů, které se na gólu podepsaly. Byl to míč, který nebyl dobře vidět, ztráta koncentrace a nakonec i vědomí, že za nulu by musel všem zaplatit panáky. Jinak byl Kalič bezchybný a taky dobře rozehrával nohama. Poslední gól padl poté, co Štěpán svojí mravenčí prací vybojoval míč u našeho praporku, který pod tlakem konstruktivně rozehrál na Vepřouna.
Ten to valil na bránu a přihrál Šálovi, který celou situaci popsal takto: „Z rohu kluziště si najíždím na modrou, rachna Šála tvrdá střela na přední, Košík stíní v brankovišti a míč prochází malou škvírkou (půlka branky pozn. red.) do brány. Já jen dodám: „Šálo s tím pivem po zápase to nepřeháněj.“ Po kvalitním výkonu jsme proti fotbalovému soupeři brali zaslouženě dva body a zápas jsme řádně probrali na zahrádce u mikulovské plechárny.