Naše štědrost na Hrabákově neznala mezí
Speciál Bráník A - Bakera 5:9
Sestava: Honza, Tomáš, Miki, Venca, Šála, Mates, Víťa, Kotlík, Štěpán.
Góly a asistence: Štěpán (bez asist.), Štěpán (bez asist.), Štěpán (z pen.), Miki (A: Štěpán), Šála (A: Miki)
Hřiště: Hrabákova 1
Termín: 21.10.2014, 19:45
Měl to být zápas sezóny, ve kterém se s přímým konkurentem popereme o udržení. Bohužel tuto sezónu již tradičně špatný vstup do zápasu nás velmi rychle demotivoval. První minuta a soupeř se obtočí kolem Venci. Ten po útočném faulu padá. Rozhodčí si něco zapisoval a hru vůbec nesledoval. Útočník tak vsítil gól, a jelikož asistent nedorazil, rozhodčí ho uznal. Venca se ale nechal lehce přehrát a bohužel musíme počítat i s tím, že to rozhodčí nemusí vidět i když toto bylo dost jasné.
Druhý gól a náš první dárek soupeři. Tomaš si seběhl na střed a balón držel tak dlouho, než ho soupeřův hráč odzbrojil a řítil se sám na Ropiče - 2:0. Třetí dárek vymyslel Víťa při vhazování autu místo toho, aby poslal do brejku nás, poslal do něj soupeře. Míč vhozený směrem k Ropičovi útočník vystihl a vsítil třetí gól do prázdné brány. Čtvrtý gól a opět špatná rozehrávka na střed tentokrát od Šály a znovu brejk, který skončil brankou. V poločase jsme byli hodně frustrovaní, ale snažili jsme se vyhecovat a zkusit s výsledkem něco udělat. Góly ale přidával soupeř. Naše trápení podtrhla například situace, kdy jsem útočícímu hráči vypíchl balón těsně před střelou a ten se dostal přímo na kopačku dalšího útočníka, který to uklidil do odkryté branky.
A můžu přidat další gól, kdy se útočník ukopl, tím přihrál dalšímu a dal gól. Vše vyvrcholilo Ropičovou zbytečnou ztrátou balónu a dalším gólem do prázdné. To už Ropič hlasitě protestoval a chtěl jít z branky. Naštěstí jsme ho přesvědčili, aby to dochytal. Bylo to už ostudných 7:0 a my jsme se nakonec vzchopili a alespoň dali nějaký ten čestný zásah. První přišel po standartce, kdy se mi podařilo obstřelit zeď po zemi k tyči. Druhý gól padl poté, co se gólman soupeře snažil ze mě udělat blbce a patičkou míč poslal tak že ho udělal sám ze sebe, jelikož se mi míč podařilo zachytit a pak už nebylo těžké trefit prázdnou branku.
Třetí gól padl po penaltě na Mikiho, kdy jsem mohl dovršit svůj velmi hořký hattrick. Čtvrtý jsme dali poté, co Miki vybojoval balón, poslal mi ho a já mu ho vrátil před prázdnou branku. Pátý gól dal Šála, poté co jsme opět vybojovali balón. Ten jsem přihrával na Mikiho a on křižně na Šálu, který vsítil náš poslední gól. Jelikož jsme ještě dva góly dostali, zápas skončil divokým výsledkem 9:5 a my jsme měli nad čím přemýšlet. Z naší šedi a nemohoucnosti se snad vyjímal jedině Kotlík, který měl oproti ostatním výborný pohyb po hřišti, možná proto, že s námi moc zápasů neodehrál a nenechal se nakazit naším letošním herním stylem. Jediné pozitivní na naší hře bylo to, že jsme se nevzdali a bojovali jsme až do konce.